Japonské hororové filmy

Vždy platilo, alespoň co se hororových filmů týče, že největší pecky produkoval tradičně Hollywood. Tomu ale ke konci devadesátých let dvacátého století v tomto žánru pomalu docházel dech a tak bylo nutné sáhnout po něčem, co je nejen strašidelné, ale rovněž originální. A volba padla na asijskou, respektive japonskou kinematografii, kde se v té době točil jeden strašidelný film za druhým. Specifikum japonského hororového žánru není ani tak v množství krve jako ve schopnosti diváka vylekat. A takzvané lekačky jsou dodnes hojně využívané.

Prvním hororovým filmem s japonskými kořeny, který se stal hitem nejen v zemi vycházejícího slunce, ale o pár let později i v Americe a Evropě, byl Kruh. Příběh o duchovi malé holčičky, která si chodila pro své oběti skrze krátkou nahrávku na videokazetě se stala kultem, díky čemuž vzniklo hned několik dalších pokračování. Nutno dodat, že ne už tak kvalitních a úspěšných.

Velmi oblíbenými byly mezi diváky i snímky ze série Ju-On, kde hrála hlavní roli kletba, kterou nešlo za žádnou cenu zlomit a každý, kdo s ní přišel do styku, byl nenávratně ztracen. Stejně jako u Kruhu, i Ju-On má své americké a dokonce korejské remaky. Ani ty však zdaleka nedosahují takové kvality jako japonské originály. I tak jde ale stále o poměrně strašidelné filmy, u kterých se divákovi nejednou zatají dech.

V posledních deseti letech japonské horory už tolik netáhnou. Na výsluní jsou ale filmy, které stále tradiční japonské hororové filmy trochu vykrádají, i když pouze svým charakterem, tedy výraznou hutnou atmosférou a lekacími scénami. I když se v dohledné době slavný návrat hororů z Japonska na západní trhy příliš neočekává, stále existuje celá řada zajímavých kousků ze současnosti, které se milovníkům hororových filmů mohou líbit. Stačí jen dobře hledat nebo si dát poradit.